Rozbory pro KU
Na základě smluv uzavřených s oprávněnými organizacemi zajišťujeme laboratorní kontrolu a zpracování podkladů z terénní kontroly mléčné užitkovosti skotu. Standardně je u vzorků mléka pro KU zjišťován obsah tuku, bílkovin, laktózy, somatických buněk a močoviny. Nad rámec uvedených zkoušek provádíme hodnocení dalších ukazatelů využitelných pro zlepšení jakosti mléka, hygieny jeho výroby, sledování zdravotního stavu zvířat a k řízení práce se stádem. Laboratorní zkoušky mléka provádíme též pro potřeby KU ovcí a koz.
Popis rozborů kontroly užitkovosti
Tuk
Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt. U tuku je to například množství světla absorbované karbonylovými skupinami esterových vazeb glyceridů a mezi CH2 a CH3 skupinami.Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a proto je nutno IR analyzátory pravidelně kalibrovat na hodnoty stanovené podle příslušné referenční metody. Množství tuku je uváděno v jednotkách g/100g mléka nebo g/100 ml mléka. Vzorec používaný pro přepočet jednotek je:
tuk [g/100g] = (tuk [g/100ml] + 0,04) / 1,04 |
Na objektivní zjištění množsví tuku (v nádoji, v dodávce mléka) má výrazný vliv správnost (reprezentativnost) vzorkování. Tuk se v mléce vyskytuje ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů, které mají jinou specifickou hmotnost, než plazma. Vyvstávání tuku a nedokonalé promíchání vzorkovaného mléka před odběrem vzorku je nejčastější přčinou nesprávného vzorkování. Na obaly tukových kuliček se mohou též (fyzikálně) vázat somatické buňky (SB) a shluky mikroorganismů. Tato vlastnost způsobí, že nereprezentativní tučnost vzorku mléka provází nereprezentativní stanovení množství SB a v případě bazénových vzorků mléka též nereprezantativní výsledek mikrobiologické kvality mléka (CPM).
Bílkoviny
Složky mléka jsou stanovovány infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství světla absorbovaného peptidickými vazbami sekundárních amidových skupin. Jedná se tedy o nepřímou metodu měření a IR analyzátory jsou pravidelně kalibrovány na hodnoty zjištěné podle příslušných referenčních metod. Množství bílkovin je uváděno v jednotkách g/100g.
Laktóza
obsah je stanovován infračerveným absorpčním analyzátorem (IR analyzátor), který měří množství světla absorbovaného hydroxilovými skupinami. Jedná se též o nepřímou metodu měření a IR analyzátory jsou pravidelně kalibrovány na hodnoty zjištěné podle příslušných referenčních metod (v našem případě je to stanovení monohydrátu laktózy). Množství laktózy (% monohydrátu) je uváděno v g/100g.
Somatické buňky (SB)
Počet somatických buněk (SB) v syrovém mléce je stanovován pomocí fluoro-opto-elektronické metody. Pro tento postup jsou somatické buňky definovány jako částice, které mají minimální intenzitu fluorescence vlivem barvení fluoresenčním barvivem. Obarvené SB vytvářejí v průtočném cytometru elektrický impulz, který je registován. Jde tedy o nepřímou metodu a přístroj je nastavován podle referenční metody. Stabilita nastavení je natolik robustní, že úroveň měření je kontrolována pomocí standardů (není nutno provádět pravidelné kalibrace – na rozdíl od stanovení obsahových složek mléka). Počet somatických buněk je uváděn v tisících v 1 ml mléka.
Význam hodnocení minoritních složek mléka
Močovina, kyselina citrónová (KC), volné mastné kyseliny (VMK, FFA, BDI) a ketolátky (KL, ketony) patří k energeticko-dusíkatým metabolitům s úzkou vazbou na výživový stav dojnic.
Močovina
| Močovina (mg/100 ml) | ||||
| Do 20 | 20 až 30 | Nad 30 | ||
| Bílkovina (g/100g) | Do 3,20 | ❌ N-látky nedostatek | ✔ N-látky odpovídá | ❌ N-látky přebytek |
| ❌ Energie nedostatek | ❌ Energie nedostatek | ❌ Energie nedostatek | ||
| 3,20 až 3,50 | ❌ N-látky nedostatek | ✔ N-látky odpovídá | ❌ N-látky přebytek | |
| ✔ Energie odpovídá | ✔ Energie odpovídá | ✔ Energie odpovídá | ||
| Nad 3,50 | ❌ N-látky nedostatek | ✔ N-látky odpovídá | ❌ N-látky přebytek | |
| ❌ Energie přebytek | ❌ Energie přebytek | ❌ Energie přebytek | ||
Kyselina citrónová (KC)
- Obsah kyseliny citrónové (KC) je stanovován IR analyzátorem.
- Množství KC je uváděno v % nebo v mmol/l mléka.
- Přepočet z % na mmol/l se provádí pomocí konstanty 53,49. Příklad: 0,15% x 53,49 = 8,024 mmol/l.
- Přirozeně se kyselina citrónová vyskytuje v syrovém mléce v koncentracích od 0,15 do 0,19 % (od 8 do 10 mmol/l).
Nízký obsah KC pod 0,11 % (6 mmol/l) signalizuje nedostatek energie pro vyrovnaný metabolizmus dojnic a naopak zvýšená koncentrace KC nad 0,22 (12 mmol/l) energetický přebytek. Stanovení KC je vhodné v individuálních vzorcích mléka jako "potvrzovací" vyšetření (parametr) v návaznosti na vývoj obsahu dalších složek mléka (bílkovin, močoviny, kvocientu T/B, apod.).
Volné mastné kyseliny (VMK)
- Množství volných mastných kyselin (VMK) je zjišťováno IR analyzátorem.
- Obsah VMK je uváděn v mmol/100g mléčného tuku.
V mléce se přirozeně vyskytuje, zejména v tukové fázi a mírně ve vodní, malé množství VMK. Zvýšený obsah VMK v individuálních vzorcích mléka signalizuje metabolické problémy (energetický deficit ve výživě, negativní energetická bilance v první fázi laktace, lipomobilizační syndrom, ketózy). Rovněž zdravotní problémy dojnic (mastitidní onemocnění, zvýšení počtu somatických buněk) se projevují ve vyšším množství VMK v mléce. Jako další příčiny jsou uváděny zkrácené intervaly mezi dojeními, vícečetné dojení a též špatná kvalita objemných krmiv.
Z fyziologického hlediska tyto problémy způsobují, že část mastných kyselin není syntetizována na tuk a přechází z krve do mléka. To je zpravidla doprovázeno nedokonalou tvorbou obalů tukových kuliček vznikajících oddělením koncového (apikálního) pólu sekrečních buněk v alveolách mléčné žlázy *. Nekompletnost obalů tukových kuliček tvořených proteino-fosfolipidovou membránou zpřístupňuje jejich obsah lipolytickým enzymům přirozeně se vyskytujícím v mléce (spontánní lipolýza). Bakterílální kontaminace mléka psychrotrofní a termorezistentní mikroflórou je dalším zdrojem lipáz (indukovaná lipolýza). Zhoršená hygiena dojení a skladování mléka je tedy další příčinou zvýšeného množství VMK v mléce. Rovněž mechanické namáhání v průběhu procesu dojení a uchovávání mléka po nadojení (transport mléčným potrubím, přečerpávání mléka, nešetrné chlazení - namrzání) způsobuje destrukci tukové složky mléka a napomáhá lipolýze.
Z hlediska technologické kvality mléka pro mlékárenské zpracování je mléko se zvýšeným obsahem VMK problematické pro výrobu kvalitního másla, výrobků s vyšším obsahem tuku (smetany) a trvanlivých výrobků obecně. Výskyt termostabilních lipolytických enzymů mikrobiálního původu může i po pasteraci negativně ovlivnit kvalitu finálních mléčných výrobků. Obsah VMK byl dosud pravidelně sledován v bazénových vzorcích mléka. Podle ČSN 570529 je maximální přípustný obsah 1,3 mmol/100g tuku.
Výsledky stanovení VMK v individuálních vzorcích odebraných pro účely KU je vhodné využít jako součást hodnocení výživného a případně zdravotního stavu dojnic. Doporučujeme porovnávání se skupinou ve stejné fázi laktace, s průměrem chovu, v souvislosti s počtem SB ve vzorcích mléka.
* Tuková složka mléka je ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů naplněných převážně triglyceridovými sloučeninami – tukem.
Ketolátky (ketony, BHB)
- Množství ketolátek v mléce je zjišťováno IR analyzátorem.
- Uvádí se v mmol/l nebo v mg/l.
V individuálních vzorcích mléka je fyziologická úroveň koncentrace acetonu do 0,2 mmol/l (do 11,6 mg/l). Limit pro určení subklinické ketózy se podle literatury značně liší a pohybuje se v rozpětí 0,07 až 0,7 mmol/l (od 4 do 40 mg/l). Proto doporučujeme pravidelně sledovat trend obsahu ketonů. Obsah ketolátek (aceton, acetoacetát, BHB (betahydroxybutyrát)) v individuálních vzorcích mléka je indikátorem zdravotního stavu dojnic – hlavně po porodu a v první třetině laktace, kdy je zvýšené nebezpečí vzniku metabolického onemocnění ketózy.
Kétóza (detekovaná též zvýšeným množstvím ketolátek v mléce) postihuje vysokoprodukční dojnice v období negativní energetické bilance (vyšší výdej živin při laktaci s následným deficitem glukosy v krvi a tkáních spolu s nedostatkem vhodných uhlovodíků v krmné dávce vede k odbourávání tukových a bílkovinných rezerv a hubnutí) – primárníketóza*, při značném zatěžování jater.
Zvýšený metabolismus jater vede ke zvýšení hladiny vedlejších produktů – ketolátek v krvi a v mléce dojnice. Ketóza má pozvolný nástup a setrvačnost průběhu. Dochází ke snížení užitkovosti, obrany schopnosti (riziko mastitidních infekcí) a též ke zhoršení reprodukčních ukazatelů. Včasná detekce nastupující ketózy a odpovídající korekce krmné dávky může zabránit rozvinutí tohoto závažného produkčního onemocnění.
Význam sledování koncentrace ketolátek v individuálních vzorcích mléka má podstatně vyšší diagnostickou hodnotu než sledováníjejich obsahu v bazénových vzorcích mléka. Procento dojnic, u nichž lze předpokládat zvýšený obsah acetonu je vzhledem k celé skupině produkčních dojnic poměrně malé a tak dochází v bazénových vzorcích ke zředění množství acetonu na normální hodnoty.
*sekundární ketóza má různé příčiny, např. nechutenství způsobené bachorovou acidózou, snížení příjmu krmiva s následným energetickým deficitem.
KU ovcí a koz
Složení mléka pro KU ovcí a koz je prováděno infračervenými absorpčními analyzátory. IR analyzátory měří množství absorbovaného světla vazbami chemických skupin typických pro příslušný analyt (viz stanovení tuku, bílkovin, laktózy).Vzhledem k sezónosti produkce mléka u těchto přežvýkavců provádíme kalibrace přístrojů na ovčí a kozí mléko každoročně v květnu a v září.